Příprava ke kompletní rekonstrukci, další kapitola VB již brzy...

The Vow - 11. kapitola

17. července 2012 v 23:22 | Lady Ench |  The Vow
Pamatujete na školního frajírka? Jestli ano, tak máte na onci článku anketu, která se týká jeho maličkosti... A teĎ už 11. kapitola... Pomalu, ale jistě finišujeme...


Otevřela jsem oči a rozhlédla se po pokoji, který jsem neznala. Jak jsem se sem sakra dostala? Když se mi před očima mihla vzpomínka, jak mě nějaký hajzl kopl do břicha. Chytla jsem se za něj a slzy mi začaly téct proudem. Co když se tomu malému něco stalo?
"Rose," zašeptal známý hlas a já se podívala na Lissu, která seděla u mé postele a sledovala mě soucitným pohledem. Co se sakra stalo?! Tohle se mi nelíbí…
"Moje dítě," zašeptala jsem.
"Jste v pořádku," oznámila mi Lissa a já se na ni pokusila usmát, i když to byl nejspíš nějaký škleb, protože jsem se nedokázala radovat. Dimitrij… Ten, který mi sliboval lásku, ať se děje, co se děje - mě opustil. A nejhorší na tom všem je, že neopustil jen mě, ale i naše dítě, které mi roste pod srdcem.
"Konečně se probudila má spolupachatelka," prohlásil Christian, který napochodoval do pokoje a v ruce držel tác s palačinkami. Mňam! Jestli mi někdo dokáže zvednout náladu, tak to jsou jeho palačinky.
"Jak dlouho jsem byla mimo? A kde to vlastně jsem?" zeptala jsem se zvědavě a rozhlédla se po pokoji, který byl sladěn do fialové a černé - takže dokonalost sama.
"Celý týden. Báli jsme se, že se neprobudíš. A tohle je tvůj nový pokoj, Rose." Lissa se na mě usmála a vzala od Christiana tác, který mi podala.
"Christiane, proč jsem tvoje spolupachatelka?" zeptala jsem se znovu. Dneska jim ze mě bude bolet hlava, protože se pořád na něco ptám!
"Zabili jsme více jak polovinu strigojů… My jsme prostě sehraná dvojka." Christian na mě mrkl a s Lissou se vytratili z mého nového pokoje. Zůstala jsem sama s mým zázrakem a s palačinkami. Když jsem snědla všech pět palačinek, vstala jsem z postele a došla si k pracovnímu stolu, na kterém ležel můj notebook, který jsem dostala od otce k devatenáctým narozeninám.
Zapnula jsem ho a vrátila se do postele. Netrvalo dlouho a já najížděla do své schránky, kde jsem měla e-mail od mámy. Klikla jsem na něj a dala se do čtení…

Drahá Rose,
nevím, jak to děláš, že se na tvé narozeniny vždy něco pokazí a je mi i otci líto, že teď nejsme s tebou, ale tvůj táta měl pracovní schůzku v Turecku a my museli odletět. Doufám, že jsi v pořádku, kdyby ne - stačí napsat a můžeš se jet zotavit k nám. Ale ty jsi silná osobnost a zvládneš to. Já i táta ti posíláme pusu…
Máma
Usmála jsem se a rychle jí odepsala, že jsem v pořádku, i když jsem nebyla. Nechci, aby se trápili, protože co se dali dohromady - získali i mateřské schopnosti a bojí se o mě.
Z mého přemýšlení mě vytrhlo zaklepání - bez přemýšlení jsem dotyčného pozvala dál. Klika cvakla a dveře se otevřely. Svůj zrak jsem stočila k osobě, která tam stála a dívala se na mě velice zvláštním pohledem. To si snad děláš prdel?! Odložila jsem notebook stranou a pokynula Albertě, aby si sedla.
"Rose, nevíte, kde je Dimitrij?" zeptala se zvědavě a mně píchlo u srdce. Jediné vyslovení jeho jména a mně už je do breku. Jak bych se teď chtěla vrátit do doby, kdy jsem ho ještě neznala…
"Víte, já a on už spolu nejspíš nejsme," zašeptala jsem a v jejích očích se mihl šok a překvapení, ale pak nasadila svou strážcovskou tvář.
"Jak to?" zeptala se zvědavě.
"Nechci o tom mluvit. A děkuji za záchranu, kdyby vás nebylo - byla bych mrtvá." Alberta se na mě usmála.
"Rose, to byla samozřejmost a chci se zeptat. Nevíte, proč sem přijeli další tři strážci královny?" zeptala se mě. Já jsem to věděla úplně přesně. Jeden z důvodů byl, že já jsem těhotná a Lissa mě chce ušetřit práce, druhý důvod je, že jakmile se u dvora dozvěděli o napadení akademie - poslali tři strážce, aby královna byla ve větším bezpečí. Naštěstí to byla strážkyně Brownová a její manžel a k tomu strážce Heinz.
"Jde o doplnění počtu kvůli napadení školy - nejde o nic vážného, ale znáte to u dvora," odpověděla jsem a ona kývla.
"Alberto, můžete mi prosím zavolat strážce královny? A jestli může někdo na čtvrt hodiny zastoupit Eddieho, protože potřebuji mluvit s každým," řekla jsem jí a ona pouze kývla a odešla z mého pokoje. Já vstala z mé úžasné postele a přešla do koupelny, kde jsem si dala rychlou sprchu. Vysušila jsem si fénem vlasy a nechala si je rozpuštěné. Jen v županu jsem přešla ke své skříni, z které jsme vytáhla obyčejné džíny, bílé triko s dlouhým rukávem a vše jsem doplnila černým svetrem. Byla jsem sama se sebou spokojená a seběhla jsem z druhého patra do přízemí, kde byl obývací pokoj. Už tam byli všichni a čekali na můj příchod.
"Omlouvám se, že jdu pozdě, ale musela jsem se trochu zkulturnit po celém týdnu nevědomosti." Bylo na místě, abych se omluvila, protože já je sem všechny svolala a sama jdu pozdě.
"To je v pohodě," řekl mi Eddie a já se pokusila o úsměv.
"Ze začátku naší menší porady chci mezi námi přivítat další strážce královny," promluvila jsem a kývla na ně hlavou. Sama jsem si sedla do křesla, které jsem si přivlastnila hned, jak jsem ho uviděla.
"Co se děje, strážkyně Hathawayová?" zeptal se mě zvědavě strážce Brown, který seděl i se svou ženou na pohovce. Peterson s Heinzem stál za pohovkou a Eddie se rozvaloval v křesle. Tak proč ne? Přeci jen my dva tu bydlíme…
"Nějakou dobu nebudu moct být v stoprocentní službě, protože mám zdravotní problémy, proto jsem vymyslela plán… Vás je beze mě pět, takže se budete střídat ve všední den a já si vezmu s ostatními devíti strážci víkendy," prohlásila jsem. Víkendy jsou přeci jen nejlehčí, protože jsou u dvora, kde má dalších devět strážců, kteří mají momentálně volno.
"Takže už nebudete hlavní strážkyně královny?" zeptal se s nadějí Peterson.
"To nikdo neříká… Královna o všem ví a nadále mám funkci hlavní strážkyně, strážce Petersone," odpověděla jsem s ledovým klidem.
"Ale jak ji můžete chránit, když vám něco je?" Peterson na mě křičel, ale já ho viděla v patřičných místech.
"Řekněme, že takové tři měsíce ji budu ještě schopna chránit," zašeptala jsem.
"Tak to je všechno, co jsem vám chtěla říct," oznámila jsem a oni odešli pryč z domu. Já je po pěti minutách následovala, svůj stříbrný kůl jsem měla schovaný v džínech a díky němu jsem měla aspoň nějakou špetku jistoty. Je to k pláči. Já Rose Hathawayová se spoléhám na stříbro nabité magií. Měla bych se radovat s Dimitrijem, ale místo toho chodím po lese, které patří akademii, a užírám se smutkem.
Ani nevím jak, ale dostala jsem se k té chatce, kde mám příliš silné vzpomínky na večer, kdy strigojové napadli naši školu. Ten večer jsem se poprvé milovala s Dimitrijem, ten večer jsem se poprvé strachovala o jeho život, ten večer mi šeptal slova lásky a líbal mě na mé rty…
Ty vzpomínky tak bolely, ale já si je musela připomenout. Došla jsem ke dveřím a opatrně je otevřela. Byla tu tma, ale i přesto jsem věděla, že je tu čisto, protože tady bylo čisto vždycky…
Zavřela jsem za sebou a došla ke stolu, na kterém ležela svíčka. Z kapsy jsem vytáhla zapalovač a zapálila ji. Ten oheň byl jako pohlazení na duši. Plápolal a já se musela usmát. Lehla jsem si do postele a přikryla se dekou, která tu byla. Nevěděla jsem o čase. Sledovala jsem jen ten plamínek a rukou si hladila břicho. Chtěla bych, aby tu byl se mnou, šeptal mi slovíčka lásky a radoval se z toho, že bude tátou. Místo toho tady teď ležím sama a on je pryč. Vždyť jsem si ho měla brát! Měli jsme si slíbit, že budeme spolu, ať se děje, co se děje…

***

Jestli si pamatujete na Mikea, tak je to dobře, protože mě napadlo napsat jednorázovku na to, co se potom dělo u Alberty v kanceláři. Pár z vás totiž zajímalo, co se s ním stane - tak mě napadlo toto řešení - hlasujte v ankětě... ;) A budu ráda i za vaše komentáře... Lady Ench
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jasmine16 Jasmine16 | 18. července 2012 v 7:46 | Reagovat

Úžasné :-D

2 lady Katysek lady Katysek | Web | 18. července 2012 v 10:09 | Reagovat

Jůůů, paráda !! :D

3 Peggie Peggie | Web | 18. července 2012 v 21:59 | Reagovat

nádhera ale: KAM SI POSLALA DIMITRIJE?! Mike? Kdo to je :D nevzpomínám si bohužel, ale to neva. Hlavně ať je tu další!

4 Peggie Peggie | Web | 22. července 2012 v 11:17 | Reagovat

hele už by mohla být další, co? CO?! O_O  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2012~2013, ladyench.blog.cz - Zákaz kopírování!