Příprava ke kompletní rekonstrukci, další kapitola VB již brzy...

The Vow - 6. kapitola

5. července 2012 v 23:00 | Lady Ench |  The Vow
Myslíte, že to povalování v žíněnkách bude jan tak? Jste naivní! :D No,přeci jim nedám pro dnešek svobodu. Je tam i francouzština a máte tam rovnou i překlad. Hledlaa jsem to na netu, takže mě za případné chyby neodsuzujte! :D Příjemné čtení...


Z tašky jsem vytáhla své volné tepláky a tílko, které jsem používala, když jsem trénovala. Rychle jsem se v šatně převlékla a zamířila za Dimitrijem do tělocvičny, který seděl v rohu na žíněnkách a na sobě měl tepláky a černý triko, který obepínalo jeho svaly.
"Víš, že miluji, když máš na sobě tohle triko?" zeptala jsem se, když jsem si sedla k němu. Usmál se a já ho zatoužila políbit, když v tom do tělocvičny vtrhl Christian a vzápětí za ním Lissa. Nevšimli si nás a my byli ticho. Všimla jsem si taky Petersona, jak stojí u dveří a všechno tiše sleduje.
"Lisso, tohle nemůžeš! Nemůžeš léčit všechny!" vykřikl Christian.
"Proč bych neměla? Kdybych dneska vyléčila toho dhampýra, tak teď nemusí ležet na ošetřovně!" Takhle jsem Lissu ještě neviděla, ale zastávala jsem názor Christiana. Éter jí ubližoval a mně taky.
"Zaprvé si tím ubližuješ a ubližuješ i své strážkyni, Lisso," řekl už normálním hlasem.
"No a co? Ona se s tím vyrovná a já taky," řekla a já zalapala po dechu.
"Strážce Petersone, můžete na chvíli odejít?" zeptala jsem se a tím vyrušila ty dva, kteří na mě momentálně hleděli jako na zjevení. Peterson jen kývnul a odešel.
"Co tu děláš, Rose?" zeptala se Lissa šeptem.
"Co bych mohla dělat v tělocvičně? Čekám na studenty, ale co tu děláš ty? A jak si dovoluješ mluvit za mě?" ptala jsem se na oplátku já a ona nevěděla, co říct. Jestli si myslí, že mi používání magie nevadí - je na omylu.
"Vždyť ti moje používání magie nevadí! A navíc ty mě odebíráním temnoty chráníš," řekla mi. V tom se postavil i Dimitrij a stoupl si vedle mě.
"Lisso, sice do toho tak nevidím, ale nepřeju si, aby kvůli tvé magii Rose trpěla," promluvil Dimitrij a Lissa na něj zírala jako na cvoka.
"Nemůžete mi to zakázat!" vykřikla a mnou projel vztek. Co si to dovoluje? Je to sice má kamarádka a je to královna, ale tohle přehání. Chová se jako rozmazlená mrcha!
"Ça ne mě plést pas!" (Nelíbí se mi to!) promluvila jsem francouzsky a Dimitrij na mě zůstal zírat. Co je na tom, že umím francouzsky? Vůbec nic!
"Combien?" (Jak moc?) zeptala se mě a já zavrčela.
"Beaucoup!" (Hodně!) vykřikla jsem a ona se zarazila.
"O čem mluvíte?" zeptal se mě Dimitrij.
"Potom ti to řeknu." Jen kývnul a já se dál soustředila na Lissu.
"Laissez-mou tranquille!" (Nech mě na pokoji!) vykřikla pro změnu ona a já se hystericky zasmála.
"Au revoir," (Sbohem) řekla jsem a ona na mě zůstala zírat. Nadechla se, že něco řekne, ale nakonec nic neřekla.
"Strážce Petersone!" zakřičela jsem a za necelou půl minutu se otevřely dveře.
"Odveďte královnu a jejího snoubence na další hodinu," přikázala jsem mu a on naštěstí poslechl. Když se za nimi dveře zavřely, sedla jsem si zase na žíněnky.
"Neřekla jsi mi, že umíš francouzsky," zašeptal Dimitrij.
"Nevíš o mně ještě hodně věcí." Jen se usmál. Ta menší výměna názorů s Lissou mi zkazila náladu, a to doslova.
"O čem jste se bavily?" zeptal se po minutě ticha.
"Říkala jsem jí, že se mi to nelíbí, ona se mě zeptala, jak moc mě to vadí a já na to, že hodně. Pak na mě vykřikla, ať jí dám pokoj a já se sní rozloučila - na to odešla," odpověděla jsem šeptem a stulila se mu do náruče. V očích mě pálily slzy, protože jsme se s Lissou moc nehádaly, ale tohle opravdu přehání. Na jednu stranu ji obdivuji, ale na tu druhou mě neuvěřitelně štve!
"To zvládneš… usmíříte se," zašeptal mi do ucha a položil mě na žíněnku. Sám si na mě nalehl a spojil naše rty. On věděl, jak mě uklidnit.
"Měli bychom se připravit," promluvila jsem po deseti minutách a on se na mě usmál tím nejkrásnějším úsměvem na světě. Postavil se a podal mi ruku, abych se vytáhla, ale já ji odmítla a vyskočila na nohy sama. V ten moment do tělocvičny vešel Stan a za ním dva studenti.
"Rose, během deseti minut tě napadnu," zašeptal mi do ucha a naposledy mě políbil. Pak se ještě usmál a zmizel z tělocvičny.
"Strážkyně Hathaway, vy budete dnes vést trénink?" zeptal se jeden ze studentů a já se podívala na Stana, který se opíral o zeď a všechno pobaveně sledoval. A pak, že se strážci nedokážou bavit!
"Dá se to tak říct," odpověděla jsem a do tělocvičny vešel zbytek studentů. Takže tu bylo dvacet studentů. Ještěže tu obrovskou skupinu rozdělili na polovinu!
"Takže si ze začátku dejte deset kombinací po padesáti," poručila jsem a všichni se na mě podívali jako na blázna. Co jim je? Já dělávala dvacet kombinací po stovce.
"Dělávala jsem dvacet kombinací po stovce, tak mě neštvěte!" vykřikla jsem autoritativně a oni se na mě zděšeně podívali. Stejně jsem věděla, že jejich cvičení přeruší "napadení" Dimitrije, takže není co řešit.
"Hathaway, dávám jim sice deset, ale po dvaceti," oznámil mi Stan a já pokrčila rameny, když v tom se kolem mě mihlo něco černého a příliš nebezpečného. Zareagovala jsem rychle, takže jsem měla pořád reflexy v pořádku.
"Teď přestaňte a bedlivě pozorujte… Kdo porazí jednoho z nich - porazí strigoje," prohlásil Stan, a to bylo poslední, co jsme slyšela, protože jsem se soustředila pouze na boj.
Dimitrij si stoupl naproti mně a čekal, co udělám, ale na to jsem ho znala moc dobře, proto jsem jen stála na místě a vyčkávala na jeho reakci. Uběhla půl minuta a on to nevydržel a jednoduše na mě zaútočil, ale já jeho útok odrazila a on letěl dobré dva metry vzduchem, ale rychle se vzpamatoval a zaútočil znova. Choval se jako opravdový strigoj, a to nás posouvala mnohem dál. Už jsem nechtěla jen odrážet jeho útoky, proto jsem vystartovala také. Nejdříve jsem ho chtěla uhodit do tváře, jenže jsem věděla, že mi rukou spíš zakroutí, proto jsem ho kopla kolenem do břicha a podkopla mu nohy. Skončil na zemi a já věděla, že mám vyhráno. Vytáhla jsem svůj stříbrný kůl a celou svou vahou ho zalehla, i když mi říkal, že jsem lehká jako pírko, ale nevadí. Už nás chtěl otočit, ale já byla rychlejší. Přiložila jsem svůj kůl k jeho srdci a chtěla ho zase schovat, ale najednou jsem k tomu neměla žádnou sílu. Kůl mi vypadl z ruky a já viděla jenom tmu.
"Rose!" vykřikl a já tolik toužila po tom ho ujistit, že mi nic není, ale nemohla jsem. Mé tělo mě znovu zradilo - už po druhé. Co semnou sakra je? Vždyť jsem nikdy nebyla nemocná a najednou jsem dvakrát za poslední dva dny omdlela.
Nevím proč, ale v hlavě mi začaly naskakovat divné obrázky. Já s dítětem, které bylo až nebezpečně podobné Dimitrijovi a mně! Co se to sakra děje? Já přece s ním nikdy nebudu těhotná…
Že jsem zákeřná mrcha, která jim nedá chvilku pokoj? Tak to nevíte, co se bude dít v připravované povídce na téma VA! ;) A budu ráda, když mi opět zanecháte komentář, protože od těch, co mi ho nechávají pravidelně to opravdu potěší. A těm lidem bych tuhle kapitolu chtěla venovat:
Seléna: Děkuji ti za každý komentář, co zanecháš, od tebe to opravdu potěší a vím, že sama vaši povídku sem tam zanedbám, ale hned to jdu napravit! ;)
Lady Katysek: U tebe jsem si taky všimla, že komentuješ často, a to mě těší.
Mé díky patří i zbylým dvoum komentujícím, a jelikož se vaše komentování o jeden koment zvedlo, tak možná zítra bude další kapitola! :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vev Vev | Web | 5. července 2012 v 23:13 | Reagovat

Bože to skvělý :) Přelítla jsem všechny kapitoly a totálně je zhltla :) Skvělá inspirace :) Určitě se vrátím na další kapitolu :) Mohla by jsi mi napsat na mail, až bude další? veronika.jurova@seznam.cz , nebo na blog :) Hrozně mě baví tvá povídka, je skvělý, jak dokáže vtáhnout do děje :)

2 Everline Everline | Web | 6. července 2012 v 11:00 | Reagovat

A já se táák těšila na pěkný povalování, ale nevadí :-D Ten boj byl fantastický. Miluju, jak umíš podat R&D chvilky :-D  :-) doufám, že nejsem hned otravná, ale už by to chtělo další :-P  :-P

3 Seléna Seléna | 6. července 2012 v 11:27 | Reagovat

užasná kapitolka... opravdu, ale dám ti jednu malou radu.. moc používáš slovo JSEM.. udělám přiklad:"Z tašky jsem vytáhla své volné tepláky a tílko, které jsem používala, když jsem trénovala." hned 3x v jedné věte.. stačí treochu pozměnit.. např..Z tašky vytáhnu své volné teplaky a tílko, které používám, když trénuji..." a to jsem nepoužila ani jerdno.. ale ono taky zaleží v jakém času to máš jestli píšeš v minulém nebo v přitomném...:-) jinak to je skvělý..a genialní:-)jo ajestli tě můžu ještě poprosit.. nemohla bys dávat jiné písmo v článku třeba bíle aby se to lépe čatlo.. ja to vždy ten text musím označit abych to vubec přečetla:-) jak je tmavé pozadíí ačerné pismo.. tak to trošku ruší promin:-)

4 Peggie Peggie | Web | 6. července 2012 v 17:32 | Reagovat

před chvílí jsem objevila tvůj blog a už mám všechny kapitoly přečtené! :D nádherná povídka, píšeš krásně! ;-)  :-)

5 Everline Everline | Web | 6. července 2012 v 19:56 | Reagovat

Hele konečně jsem se odhodlala přidat první kapitolku VA povídky a dost mě zajímá co na ni řekneš :-D  ;-)
mimochodem kdy bude další kapitolka :-P  :D
jestli musíme plnit nějaký limit tak to klido zvládnu 8-)  :D

6 ladyench ladyench | E-mail | Web | 6. července 2012 v 22:31 | Reagovat

[5]: Memusíte plnit limity, tak zákeřná ještě nejsem, i když... né! :D

7 Ája Ája | 7. července 2012 v 17:47 | Reagovat

suprový :)

8 lady Katysek lady Katysek | Web | 7. července 2012 v 19:28 | Reagovat

To je bomboví ! :D Dáš další dneska, prosíííím !! :D Já taky dnes přidám, EXTRA  dlouhou kapčů ;D :D

9 Peggie Peggie | Web | 8. července 2012 v 10:26 | Reagovat

kdy už bude další?? :-)

10 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | E-mail | 26. července 2012 v 20:54 | Reagovat

:-)

11 Tessinka Tessinka | 29. srpna 2012 v 7:03 | Reagovat

Omg nádherná kapitola . Ale takhle to useknout ?? :-)  :-D

12 ChristyRethal ChristyRethal | 21. května 2013 v 17:00 | Reagovat

Sakra, tady to nemůžeš utnout! ;D Je to naprostá bomba! ;-) <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2012~2013, ladyench.blog.cz - Zákaz kopírování!