Příprava ke kompletní rekonstrukci, další kapitola VB již brzy...

Sweet revenge - 7. kapitola

10. října 2012 v 18:21 | Lady Ench |  Sweet revenge
A máte tu dlouho slibovanou kapitolu, kde se můžete těšit na sektání Viktora a Rose skrálovnou, ale také samotný ples, kde se může něco stát, ale také nemusí...


Letadlo přistálo pro mě na známém letišti. Už to bylo necelých pět měsíců, co jsem tady byla naposledy. Tenkrát jsem se zapřisáhla, že už se tu v životě neobjevím, ale minulost mě dohnala jako každého. Teď budu muset s Viktorem vystoupit a čelit nepříjemných událostem. Není divu, že jsme přijeli za slunečného dne a ke všemu v den plesu, protože jsem odepsala královně, že se tu zdržíme po plesu a s tím, že mého manžela jí představím těsně před začátkem plesu a ona překvapivě souhlasila, což se mi moc nelíbilo, protože královna nedělá moc kompromisy.

"Nervózní?" zeptal se mě můj Viktor, s kterým už jsem zase vycházela a menší krize byla zažehnána.

"Nejsem nervózní… Jen mám strach z toho, co nás čeká," odpověděla jsem a stoupla si z pohovky, která tu byla. Táta nám poskytl jeho soukromé letadlo, tak jsme toho využili, protože jinak bychom museli na státní letiště a potom autem ke dvoru. Možná bych tím získala více času, ale já sama moc dobře vím, že za čtyři hodiny začne ples a já se musím připravit…

Nasadila jsem si škrabošku, která ladila s šaty a byla připravená čelit osudu. Při troše štěstí dnešní ples proběhne bez žádných problémů, ale já měla zlou předtuchu, že všechno nepůjde tak hladce, jak jsme si posledních pár dní plánovala.

"Lásko?" ozval se Viktor a já se na něj otočila. Zíral na mě jako na zázrak, kterým já rozhodně nebyla. Spíš naopak. V obleku mu to velice slušelo a černá škraboška, která zdobila jeho obličej - byla dokonalá. Teď si zase budu připadat jako Ošklivé káčátko, i když jsem věděla, že vypadám zatraceně dobře.

"Jsi nádherná… Všichni mi tě budou závidět," promluv a tomu jsem se musela zasmát.

"Čemu se zase směješ? Ty zase nevěříš, že jsi ta nejkrásnější žena pod sluncem?" zeptal se s úsměvem a nabídl mi rámě, které jsem přijala.

"Opravdu tam chceš jít?" zeptala jsem se pro změnu já, protože si ještě moc dobře pamatuji jeho první reakci na to, že bychom jeli ke dvoru.

"Jsem připravený jít za královnou i na ten ples, ale jedině po tvém boku," odpověděl a já kývla na souhlas. Vyšli jsme z našeho přiděleného pokoje a vydali se za královnou, abych jí představila svého Viktora.

Cesta k ní nebyla dlouhá - bohužel. Celých těch pět minut jsem si představovala, co jí asi řeknu. Přeci nemohu vtrhnout do její pracovny jako stoletá voda a říct o svém manželovi.

"Přejete si?" zeptal se strážce, který stál před dveřmi. Musel být nový, protože jsem ho tady nikdy neviděla.

"Jdeme za královnou, náš příchod už očekává," odpověděla jsem a snažila se mluvit vyrovnaně, i když mi to nejspíš moc nešlo.

"Královna dnes přijme pouze paní Mazur a jejího manžela," namítl a já si povzdechla.

"Nevím, jak se jmenujete, ale vím určitě, že jsem Mazur, tak mě konečně pusťte." Moje nervy to už nevydržely. Celý lidský den jsem byla vzhůru a teď musím být ještě ten morojský. Nevím, jak to vydržím, protože dnes uvidím tolik známých tváří, i když budou mít škrabošky - budu mít pocit, že jsem je viděla, což není dobře.

"O-omluvám se," vykoktal a pustil mě i Viktora do královnina salónku. Královna Taťána seděla v béžovém křesílku a upíjela čaj. Na sobě měla honosné černé šaty a černou škrabošku. Ale i tak královnu každý pozná - musí ji poznat. Proto mívá královna na takové akce nějaký poznávací prvek a já ho viděla hned. Na hlavě měla malou, i když viditelnou korunku, která byla složitě zdobená, ale na první pohled jsem viděla její iniciály.

"Královno," promluvila jsem a ona se postavila. Pomalým krokem přešla ke mně a pořádně si mě prohlédla. Připadala jsem si jako na návštěvě babičky, která dlouho neviděla své vnouče a teď si ho musí pořádně prohlédnout, aby zjistila, co všechno se změnilo. Jenže na mně se nezměnilo vůbec nic.

"Rosemarie, jsem ráda, že jsi přejela i se svým novým manželem… Představíš nás?" A sakra! Možná jsem byla naivní, ale myslela jsem si, že třeba zapomene. Jenže se tak nestalo a mě teď čeká velké odhalení mého manžela.

"Královno, tohle je můj manžel Viktor Belikov, mladší bratr strážce Dimitrije Belikova," pronesla jsem a mě samotnou mě překvapil ten klid, jakým jsem to vyslovila.

"Jsem rád, že vás poznávám, královno." Viktor byl zdvořilý a královna byla zaražená, ale po chvíli nasadila její typický úsměv.

"Taky vás ráda poznávám, Viktore… Rosemarie, jak to děláš, že se vždy ocitneš po boku muže z rodiny Belikov?" Co si sakra myslí a co jí je do toho? Tak jsem si vzala za manžela Viktora, no a? Já jí taky neklám do života a taky bych vlastně nemohla.

"Zamilovala jsem se a jsem po jeho boku šťastná," odpověděla jsem a ona pokývala hlavou. Dál se náš rozhovor točil kolem toho, co se odehrálo zde u dvora, a nejnovější informace byla, že královna se rozhodla vzdát kralování, což jsem opravdu nečekala. Myslela jsem si, že královna Taťána bude na trůnu do své smrti, ale jako vždy jsem se mýlila…

Vstoupila jsem do plesového sálu, který praskal ve všech. Všude se tančilo, popíjelo a bavilo už dvě hodiny a já si to snažila užívat, ale měla jsem strach. Měla jsem strach, kdy narazím na někoho známého a on mě pozná. Před půl hodinou jsem ten nápor stresu nevydržela a raději se šla projít do zahrad, které byly vyzdobeny pro tuhle událost. Bylo tady krásně a nic by mi tu nechybělo, ale já bych tu nemohla být celý život. Už kvůli vzpomínkám.

Viktora jsem tu nechala. Vlastně ani nevěděl, že jsem se na půl hodinky vypařila, protože byl zaměstnán tancem. Každá žena s ním chtěla tančit a já trochu žárlila, ale věděla jsem, že by mě nepodvedl. Měl mou důvěru a já zase tu jeho. Vždyť jsme manželé, i když jen krátce.

"Přestaňte se rvát!" zařval něčí hlas a já se přiblížila k vytvořenému hloučku. Až moc dobře jsem viděla na Viktora, jak se pere s mužem, kterého jsem kdysi milovala tak, že jsem pro něj byla schopná vzdát se i vlastního života. Jenže teď mým tělem zmítal vztek. Nechápala jsem, jak ty dva na sebe narazili, když měli škrabošky. Jenže ty se teď váleli na zemi kousek od nich…

"Pohled vypravěče

"A dost!" vykřikla Rose a rázem všechno utichlo. Měla v sobě charisma, kterému nešlo odolat. Tohle charisma měli jen praví Mazurové a Rose byla mezi nimi. Všichni před ní ustupovali a ona prošla vytvořenou uličkou. Zastavila se až u dvou mužů, u dvou bratrů, kteří se nenáviděli a u jedné princezny, která stála těsně u nich. Rose ji poznala, protože když ji uviděla - cítila zvláštní tlak v hlavě. Bylo to zapomenuté pouto, které se chtělo obnovit, ale Rose byla silná a nedovolí to, protože je nesnáší.

"Můžete mi říct, co se tady děje?" zeptala se Rose a Lissa se rozesmála.

"Proč vás to zajímá?" zeptala se pro změnu ona a Rose to už nevydržela…
"Protože jsem Rosemarie Mazur a tohle je můj manžel," odpověděla a přitom si sundala škrabošku. V sále nebylo osoby, která by nezalapala po dechu. Ztracená Rosemarie Mazur se objevila u dvora i se svým manželem. Větší senzace tu nemohla být.

Jenže dva bratři se začali znovu rvát a Rose věděla, že musí zakročit, proto vstoupila mezi ně a chtěla je odtrhnout, ale místo toho dostala ránu do břicha a letěla k zemi jako domeček z karet. Bylo to nečekané a bolestivé. Poslední, co viděla, byl Viktor, který ji bral do náruče a odnášel pryč…
Oblečení Rose...

Za tuhle kapitolu bych se nejraději nafackovala. Plánovala jsem si, jak to bude úžasné a nic z toho se nevyplnilo, ale i přesto mám pro vás další otázky, které mě můžou inspirovat do dalších kapitol...
1) Jak bude Lissa reagovat na Rose?
2) Jak bude pokračovat děj?
3) Myslíte si, že bude v příští kapitole hodně hádek?
4) Jakoou situaci byste si přáli v povídce Sweet revenge?
A budu chtít komentáře... ;)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sissa sissa | 10. října 2012 v 21:37 | Reagovat

prepáč ale na žiadnu otázku ti neviem odpovedať no ale kapitola nola úžastna už sa teším na ďalšiu. :-D  :-D  :-D

2 Tessinka Tessinka | 10. října 2012 v 21:43 | Reagovat

1, Myslím že Liss začne ječet co si to jako dovoluje ji opuztit... :D prostě hysterka :D
2, Myslím že by se to mohlo zamotat mezi Dimkou , Rose a Viktorem
3, Myslím si že hádek bude až, až ... :D
4,Já nevím ale asi bych tam ráda viděla nějakou intimní zápletku mezi Dimitrijem a Rose .... :D :D a jinak myslím si že tahle kapitola byla zatím ta nejlepší :)

3 mončička žuvačka mončička žuvačka | 11. října 2012 v 18:23 | Reagovat

1. Myslím že sa na ňu rozkričí a začne jej všetko vyčítať
2. Bolo by celkom zaujímavé keby Dimitri začal javiť opäť záujem o Rose ale má 2 deti takže by to bolo svinstvo
3. Myslím si že hádok bude až privela
4. Súhladím s Tessinkou :-D

4 Peggie Peggie | Web | 11. října 2012 v 20:47 | Reagovat

wow! tak tohle... bylo překvápko! honem další kapitolu!
1) bude se chovat jako kráva... :D
2) tak to vážně nevím... a možná mám teď jenom slabou chvilku, ale nějak chci, aby se Dimitrij zase vrátil k Rose.
3) myslím, že určitě.
4) taky souhlas s Tessinkou :D

5 Jenny Jenny | 11. října 2012 v 21:56 | Reagovat

náhodou bomba a doufám že další kapča bude brzo
1.prostě se bude chvat jako blbka a bude řvát a chvat se jako kráva
2. tak to nevim ale určo se tam všichni pohádají
3. to rozhodně :-D
4. já taky souhlasím s Tessinkou :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2012~2013, ladyench.blog.cz - Zákaz kopírování!