Příprava ke kompletní rekonstrukci, další kapitola VB již brzy...

Láska o Vánocích

24. prosince 2012 v 11:31 | Lady Ench |  VA - jednorázové
Dnes jsou tu Vánoce a s nimi i vánoční povídka o Rose a Dimitrijovi, která je hodně krátká, ale přesto je o lásce...
Vám všem přejí štěstí, zdraví, lásku, pohodu, pevné nervy a hodně dárků. Jsou to první Vánoce na tomhle blogu a já doufám, že i nadále sem budete chodit a číst ty nesmysly v podobě mých povídek...Takže ejště jednou Šťastné a Veselé...


Sněhové vločky tancovaly svůj tradiční štědrovečerní tanec a předháněly se v tom, která z nich dopadne na zem jako první. Milovala jsem tohle roční období, milovala jsem Vánoce, které byly jedinou dobou v celém roce, kdy jsem mohla svou práci pověsit na hřebík a užívat si. Milovala jsem každoroční procházku po prázdných uličkách, lesích. Nezáleželo na tom, kde jsme se zrovna s Lissou nacházely, protože k tomuhle jsem potřebovala jen sama sebe a čerstvý vzduch. Vždy jsem potřebovala jednou v roce vypnout a být sama.

Každý rok to probíhalo stejně. Každý rok jsme slavili Vánoce 24. prosince, i když ostatní si dárky otevírali až dvacátého pátého ráno. Každý rok jsme nejdříve povečeřeli, pak rozbalili dárky a nakonec jsem se vytratila z domu na příjemnou procházku.

Jenže letos je to přeci jen v něčem jiné. Lissa je královnou už čtvrtým rokem, mně je dvacet dva let a moje láska k Dimitrijovi je čím dál větší a mocnější. Po tolika překážkách, před kterými jsem si tolikrát myslela, že v naší lásce je konec, se nakonec ukázalo, že i my dva můžeme být spolu šťastní a zamilovaní.

"Roza, počkej na mě!" vykřikl můj Dimitrij, který za mnou běžel. Na sobě měl nový kovbojský kabát, který dostal od mé maličkosti k Vánocům. Byl tak krásný, že jsem si ho snad ani nezasloužila.

"Víš, že kazíš tradice?" zeptala jsem se s úsměvem a on mě políbil.

"Mám jít domů?" odpověděl mi otázkou a já si ho přitáhla k sobě pro další polibek, což znamenalo, že musí jít se mnou. On byl mou soukromou drogou, kterou nikdy nikdo nemůžu vzít.

"Tyhle Vánoce jsou krásné, že ano?" zeptala jsem se, když jsme konečně vyšli. Nevadil nám sníh, ani ledovka. Byli jsme jenom my dva - nikdo jiný neexistoval. Láska je mocná čarodějka a já nikdy nevěřila tomu, že jednoho dne budu milovat někoho tak moc, že bych za jeho život vyměnila ten svůj.

"Každé Vánoce, každá chvíle s tebou je krásná, Roza," odpověděl a já se musela usmát. Našla jsem jeho ruku a pořádně mu ji stiskla.

"Miluji tě," zašeptala jsem a my se zastavili. Dívali jsme se do očí a nikdo z nás nic neříkal. Nepotřebovali jsme slova, abychom vyjádřili to, co cítíme, co chceme, co potřebujeme. Nikdo na světě, žádná vyšší síla nás nemohla rozdělit. My dva bychom dokázali čelit celému světu, jen abychom mohli být spolu.

"Já tebe víc," zašeptal pro změnu on a políbil mě dlouhým a nekonečným polibkem. Jenže přeci jen jsme nedokázali čelit vzduchu. Potřebovali jsme dýchat, proto jsme se od sebe na malou vzdálenost odtáhli. Jenže Dimitrij ustoupil ještě o krok dozadu a mě zachvátila panika. Co když chce teď odejít? Ale to by přeci neudělal. Ne, když mi teď vyznal lásku.
Poklekl na jedno koleno, šáhl do kapsy od kabátu a vytáhl červenou sametovou krabičku, kterou když otevřel, tak na mě vykoukl kroužek s kamínkem.

"Roza, miluji tě víc jako svůj život, jsi středem mého vesmíru a nikdy bych tě nechtěl ztratit. Jediná chvíle bez tebe mi způsobuje bolest, a to jsem si myslel, že mě nikdy nic tak nerozhodí, ale dokázala to naše láska. Dokázala jsi to ty… Proto se tě ptám, jestli mi prokážeš tu čest a staneš se mou ženou a strávíš po zbytek života se mnou," promluvil a já zalapala po dechu. Nevěděla jsem, co mám říct, ale mé srdce to vědělo jasně. Klekla jsem si za ním a podívala se hluboko do jeho očí. Viděla jsem v nic strach, odhodlání a mocnou lásku.

"Dimitriji, taky tě miluji víc než svůj vlastní život. Ukázal jsi mi, jak mám žít, a změnil jsi mě k nepoznání. Proto se ráda stanu tvou ženou a strávím celý život po tvém boku." Usmál se a na prsteníček mi nasadil prstýnek, na což jsme se políbili a nechali na nás dopadat sněhové vločky. Na tyhle Vánoce nikdy nezapomenu. Na Vánoce, které mi opět změnily život k nepoznání. Už nebudu Rose Hathaway, ale Rose Belikov. Jak krásně to zní…

"Šťastné a veselé Vánoce," zašeptal mezi polibky a já se musela znovu usmát. Byla sjem dokonale šťastná a navždy budu, protože budu s Dimitrijem, mou životní láskou…


Bylo to psáno narychlo, ale je to malý vánoční dárek... Užijte si dnešní den a nestresujte... ;)
Veselé Vánoce vám přeje Lady Ench
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tessinka Tessinka | Web | 24. prosince 2012 v 13:34 | Reagovat

no teda :D jedno slovo :D božííííííí :D

2 sissa sissa | 24. prosince 2012 v 17:22 | Reagovat

krása a prajem všetkým šťastné a veselé Vianoce :-D  :-D  :-D

3 Peggie Peggie | 24. prosince 2012 v 21:42 | Reagovat

nádhera! ;-)

4 Denisa Denisa | Web | 26. prosince 2012 v 10:10 | Reagovat

Ahoj ;)
Omlouvám se, že už nepřidávám ke mě na blog, tolik článků, jako dříve, ale připravovala jsem můj další blog, na který tě tímto zvu ;)

http://www.i-dee-and-my-world.blog.cz

A ještě..ten design pro mě... jedna holčina se mi k tomu nabídla a udělala to do dne... děkuji ti za ochotu, ale už mám připravený jiný...
Doufám, že se nezlobíš...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2012~2013, ladyench.blog.cz - Zákaz kopírování!