Příprava ke kompletní rekonstrukci, další kapitola VB již brzy...

Vampire Blood - kapitola čtvrtá

29. ledna 2013 v 17:58 | Lady Ench |  Vampire blood

Po deseti dnech přináším další kapitolu a zde už se setkáme s Lissou. Při jaké příležitosti? Tak to už se budete muset dočíst uvnitř... Snad příjemné čtení.


Kapky horké vody dopadaly na mé znavené tělo. Byla jsem nešťastná, ale na druhou stranu ze mě muselo štěstí sálat na míle daleko. Byla jsem zmatená ve vlastních pocitech, protože minimálně jedno tisíciletí jsem žila jen z dvou pocitů - zlost a smutek, které ovládaly mé tělo. Jenže teď mi ten pořádek narušilo štěstí a já jsem z toho zmatená. Zapomněla jsem na to, jaké to je. Zapomněla jsem na to, jak se cítit šťastná…

Vypnula jsem vodu a své tělo zabalila do osušky a druhou jsem si vysušila vlasy, které jsem si následně vyfénovala. Rozhodla jsem se, že se nebudu líčit, protože oči mám výrazné od svého narození a pleť dokonalou jako nikdo. Jen rty si zasloužily lesk na rty. Povzdechla jsem si a došla ke skříni, z které jsem vyndala jediné šaty, které byly šedé barvy a nad kolena. Vrchní část byla spíše korzetová a tudíž i dost sexy. Naštěstí už to nejsou ty korzety jako kdysi, ve kterých se nedalo hýbat a už vůbec ne dýchat. A k tomu jsem si vybrala šedé boty na docela vysokém podpatku, abych byla o něco vyšší, protože jinak jsem docela malinká…

Stála jsem před zrcadlem a kontrolovala se. Vlasy jsem měla rozpuštěné, protože se mi nechtěly vyčesávat do složitých účesů. Šaty mi seděly, jakoby byly šité přímo na mě a boty byly díky mým zkušenostem pohodlné. Mou krásu doplňoval prsten se znakem rodiny Mazur, který mě ochránil před Sluncem. Nebála jsem se, že by přišel někdo na to, odkud ten prsten mám, protože je to nezjistitelné. V uších jsem měla kruhy posazené diamanty, protože si myslím, že ta Ivaškov bude docela bohatá a taky si myslím, že se bude hlavně dost chlubit, ale copak může být někdo bohatší, než čtyři tisíce let stará upírka? Správně - nemůže.

Usmála jsem se na svůj odraz a vydala se pryč ze svého pokoje, který jsem jen pro jistotu zabezpečila kouzlem. Už jsem vám říkala, že jedna z našich předkyň byla čarodějka a já byla po její smrti první, která zdědila její moc? Ne? Tak to nechám na jindy, protože je to opravdu na dlouho a já dnes pospíchám, protože jsem se rozhodla navštívit Stefana.

"Hledáte někoho?" zeptala se mě jakási holka, která byla podle mého odhadu morojkou.

"Hledám Stefana… Neznáte ho náhodou?" zeptala jsem se pro změnu já a snažila se být milá.

"Stefan bydlí tady kousek… Půjdete asi padesát metrů rovně, pak zahněte doprava a třetí dům je ten jeho," odpověděla mi a já pouze kývla a vydala se po cestě, kterou mi řekla. Netrvalo dlouho a já stála před domem. Dodala jsem si odvahy a zazvonila. Chvíli se samozřejmě nic nedělo, ale pak se otevřely dveře a já viděla šokovaného upíra.

"Taky tě ráda vidím, bratříčku," promluvila jsem po pěti minutách naprostého ticha, kdy jsem snášela jeho zírání na mou osobu.

"Rosemarie, ty… ty žiješ," dostal ze sebe Stefan a rozevřel svou náruč. Chvíli jsem odolávala, ale nakonec jsem se ukryla v jeho kamenném objetí.

"Nevěděl jsem, že žiješ… Jinak bych tě hned navštívil. Po tom hrozném období, kdy jsem málem zemřel, jsem si myslel, že jsem jediný s Damonem, kdo z naší rodiny přežil," promluvil na mě, když jsme se usadili na pohodlné sedačce.

"To už jsem taky dneska slyšela od Damona, kterého jsem doslova vyhodila z mého apartmá. Víš… Já už dlouho žila v domnění, že jste všichni mrtví. Po nějakém čase jsem se dokonce stala nejstarší Původní a mně se uvolnila veškerá ta kouzelnická moc. Bylo to hrozné období a já se sem přijela pomstít, ale objevila jsem tady vás dva, a když už jdu na ten zpropadený večírek, tak chci, abys mi dělal společnost," dořekla jsem a on se zamračil. V jeho očích byl sice obdiv, ale mračil se.

"Víš… Já tady moc nechodím na ty veřejné akce…" Povzdechla jsem si a udělala na něj smutný kukuč.

"Jsi pořád stejná… Dej mi chvilku a zatím se tady můžeš porozhlédnout," oznámil mi a zmizel v patře. Chvíli jsem jen seděla, ale nakonec jsem se zvedla a přešla do části, kde jsem viděla knihovnu. Nakonec jsem zjistila, že to je celá místnost a nemohla jsem si nevšimnout obrazu. Obrazu, na kterém byla dívka, která mi byla neuvěřitelně podobná. Měla dobové šaty rudé barvy, vlasy měla rozpuštěné a tvář jí zdobily oči, ve kterých byly zachyceny jiskřičky a trochu níže byly ústa zkroucená v úsměvu. Kde to sakra mohl vzít?

"To je má práce… Ze vzpomínek jsem tě zkoušel nakreslit a myslím se, že se to povedlo," oznámil mi Stefan, který se objevil za mými zády. Otočila jsem se a podívala se do očí svému bratrovi. Na sobě měl bílou košili a černé džíny - jak nápadité.

"Je krásný, Stefane," řekla jsem mu a usmála se na něj. S úsměvem mi nabídl rámě a my se společně vydali na onen večírek. Věděla jsem, že časem budu muset všechno Stefanovi i Damonovi vyklopit. Budu jim muset říct, co se za ty století odehrálo, protože oni by měli být informování. Objevení mých bratrů totiž mění situaci v našem světě. Ale teď se tím nemíním zabývat.

"To si děláš srandu?! To je ta nová a ke všemu je s ní i Stefan," promluvila Elizabeth Ivaškov, když jsme vešli do jejího velkého domu. Musím říct, že byl vkusný, ale na můj hrad to rozhodně nemělo.

"Zapomněl jsem ti říct, že Elizabeth po mně touží a teď je zmatená z toho, že mě vidí s tebou," oznámil mi a já se usmála. Od číšníka jsem si vzala sklenku šampaňského a se Stefanem se vydala prozkoumat dům. Bylo tu spoustu lidí a já samozřejmě nikoho neznala. Stefan mě sice s pár představil, ale já je nesnášela, takže jsem je ani nevnímala.

"Jsi úplná kráva… Co sis o sobě myslela, když jsi sem lezla?!" řval hlas Elizabeth a já se za ním otočila. Křičela na blonďatou morojku, která se krčila v koutě a vystrašeně se jí dívala do očí.

"Já… Chtěla jsem se jen podívat," zašeptala svou odpověď, ale díky skvělému sluchu jsem to slyšela.

"Víš, že tě tres nemine! To že jsi poslední členkou své královské rodiny, nemění nic na tom, že si s tebou budu dělat, co se mi jen zachce," zakřičela na ni a mým dávno mrtvým srdcem projelo něco jako… lítost? Nevěděla jsem, co dělám, ale v moment, kdy ji chtěla dát facku, jsem její ruku zachytila a zkroutila ji za její záda. Zařvala na mě, že jsem totální kráva a já se jí jen vysmála do obličeje.

"Budu si stěžovat… Jsi dhampýrka a máš mě chránit a ne mi ubližovat!" zavrčela mi do obličeje znovu.

"Ale taky mám chránit, kdybych samozřejmě byla dhampýrka… Teď ti radím, abys ji nechala na pokoji, než se stane něco hodně ošklivého." Viděla jsem děs v jejích očích a ona raději odešla. Podívala jsem se na Stefana, který jen kroutil hlavou, a já pokrčila rameny. Přistoupila jsem k té morojce a pomohla jí na nohy.

"Jak se jmenuješ?" zeptala jsem se jí.

"Vasilisa… tedy Lissa Dragomirová. Moc ti děkuji za záchranu. Teď bych měla jít," zašeptala, ale já ji zarazila. Nevím, co to se mnou je, ale k ní jsem cítila něco podobného, co k Sophii.

"Vážení… Máte ještě někdo problém s Lissou nebo ji necháte být? Věřte, že ji budu chránit a vezmu ji pod ochranná křídla, takže bych vám doporučila tu druhou variantu," zakřičela jsem a všichni se raději začaly věnovat vlastním činnostem. Usmála jsem se na Lissu a dotáhla ji ke Stefanovi, abychom byli celý večer spolu my tři. Za ten večírek jsem o Lisse zjistila hodně věcí a taky jsem se dozvěděla dost věcí o akademii, což mi může dost pomoci. Navíc je dost možné, že Lissa bude mou kamarádkou…

Oblečení Rose na večírek

Tak jo... Doufám, že se vám kapitola aspoň líbila. Teď už nám chybí z těch důležitějších akorát Dimitrij a Christian, coš se brzy napraví... :D Původní trojka bude ještě dost zajímavá. Stefan nemá ráda Damona, Damon nemá rád Stefana a oba mají rádi Rose - to je trojka co? Jenže zamýšlím jim udělat ze života peklo, takže to bude taky zajímavý... :D No nic... Já už napslaa dost - teď je řada na vás! ;)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Peggie Peggie | Web | 29. ledna 2013 v 18:27 | Reagovat

áááááááááá to je úžásnééééééé!!!! :D nic než úžasné, skvělé, nádherné, krásné, výborné, famózní a bezchybné!!!!! :D  :D

2 sissa sissa | 29. ledna 2013 v 18:28 | Reagovat

super kapitola rýchlo ďalšiu :-D  :-D  :-D

3 LussyNda LussyNda | Web | 29. ledna 2013 v 20:47 | Reagovat

wau užasné :-) skvěla kapitola :-) chtělo by to co nejdřív rychle pokračování

4 Denisa Denisa | Web | 29. ledna 2013 v 20:59 | Reagovat

Bombová kapitola!
Jak můžeš tak nádherně psát? ??? :-)

5 Petra Petra | 30. ledna 2013 v 19:41 | Reagovat

úžasná kapitola, prosím rychle další, ať nás moc nenapínáš... :-D  :-D

6 jess jess | 30. ledna 2013 v 20:04 | Reagovat

uzasny :-)  :-)

7 Tessinka Tessinka | Web | 31. ledna 2013 v 9:26 | Reagovat

Božííí kapitola.... chceš abych tě zabila.... ???? :D :D  :D

8 Terry Terry | 1. února 2013 v 21:03 | Reagovat

kdy bude další díl? :-) :-) :-D

9 best-shows best-shows | Web | 3. února 2013 v 23:09 | Reagovat

Ahoj, miluješ seriály? Omlouvám se, že nepíši k tématu, ale na mém blogu probíhá konkurz na adminy. Takže pokud by měl/a zajám, mrkni na to :) Jinak to prosím ignoruj. Děkuji a krásný večer přeji ;)

10 Tessinka Tessinka | 4. února 2013 v 22:09 | Reagovat

Kdy nám dáš další díl ??:D

11 Petra Petra | 11. února 2013 v 11:51 | Reagovat

taky se přidávám, kdy bude další kapča???? prosím nenapínej nás ;-)  ;-)  ;-)

12 Tessinka Tessinka | 16. února 2013 v 15:04 | Reagovat

Prosím dej nám další kapitolku :) tohle je úžasná povídka :) !!!!

13 Petra Petra | 17. února 2013 v 18:09 | Reagovat

taky prosím o další kapitolu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2012~2013, ladyench.blog.cz - Zákaz kopírování!