Příprava ke kompletní rekonstrukci, další kapitola VB již brzy...

Prvorozená Potterová//6. kapitola

16. března 2013 v 20:14 | Lady Ench |  Prvorozená Potterová

Mám skluz - já vím. Ale tak trochu mi nešel net podle mých představ, ale teď už je to OK. Takže vám přináším další nezáživnou kapitolu, kterou jsem podle mých odhadů psala někdy v noci, protože to tak i vypadá, ale řekněme, že v každém vztahu jsou nejaké špatné dny a v této kapitole se do jednoho dne nepodařilo vstanout jak Siriusovi, tak i naší Elizabeth... Snad příjemné čtení...
PS: Omlouvám se za gramatické chyby, ale snad to není tak hrozné...
PSS: Už opravdu přeji příjemné čtení...




Kapitola šestá - Všechno dobře dopadlo, takže hurá do Bradavic!

Ráno jsem vstala poměrně brzo a musela se usmát, když jsem viděla Siriuse ležet v mé posteli, jak spokojeně spí. Já si ze skříně vytáhla černé džíny, bílé tílko a šedou mikinu přes hlavu. K tomu jsem vzala včerejší conversky a potichu se přesunula do koupelny, kde jsem se oblékla a zase tiše vyšla přes pokoj až na chodbu. Zavřela jsem dveře pokoje a seběhla dolů do jídelny, kde už byla Molly a chystala snídani.

"Nechceš s něčím pomoct?" zeptala jsem se zvědavě a ona mi s úsměvem řekla, že bych mohla přivolat tu svoji samovařící konvičku na kávu, protože ji mám prý lepší, než je ta její.

"Víš, že celá záříš od včerejška? A Harry mi přijde taky o něco veselejší," promluvila na mě Molly, když jsem doprostřed stolu postavila svou samovařící konvici s kávou.

"Poprvé za celý život se cítím opravdu šťastná… Vím, že je to trochu troufalé, ale tebe beru jako mámu, protože jsi tak starostlivá a vždy myslíš jen na naše dobro. Vím, že tobě můžu věřit a říct ti cokoliv," dostala jsem ze sebe slova, která Molly dojala, protože ji po tváři stekla jedna slza.

"Jsi pro mě jako dcera, stejně jako Harry syn. A když budeš někdy něco potřebovat, tak za mnou přijď, udělám si na tebe vždycky čas, drahoušku," řekla mi Molly a objala mě. Já ji objetí opětovala a pomohla jí udělat sendviče.

"Sirius spal u tebe?" zeptala se najednou zvědavě Molly a já cítila, jak rudnu.

"J-jak t-to víš?" vykoktala jsem a ona se usmála.

"Odešel hned, jak jsi odešla ty a pak už se neukázal, takže mi došlo, že skončil u tebe. Je zajímavé sledovat Siriuse, vypadá, jakoby omládl o pár let. Už jsem přestala doufat, že by se do někoho opravdu zamiloval, Azkaban ho změnil, ale ty jako bys nám vrátila starého Siriuse," oznámila mi a já zrudla ještě víc.

"A kde vlastně je?" zeptala se znova.

"Když jsem odcházela, spal a na tváři měl úsměv. Byl to pohled k nezaplacení," zasnila jsem se a Molly se zasmála. V ten moment se do jídelny nahrnuli dvojčata v závěsu s Ronem, Hermionou, Ginny a Harrym.

"Já snad špatně vidím! Studenti vstali dřív než dospělí. Chápeš to, Molly?" zeptala jsem se jí s úsměvem a ona zavrtěla hlavou. Taky nemohla věřit, že se všichni nahrnuli do kuchyně v jeden okamžik a ještě ke všemu upraveni, jak se patří.

"Dobrá ráno, sestřičko," pozdravil mě Harry, který se usadil vedle mojí židle, což mě rozesmálo, protože tam sedává Sirius, tak tohle bude zajímavá snídaně.

"Tobě taky dobré ráno, bratříčku," řekla jsem mu a posadila se. Vzala jsem si jeden snad z miliónu sendvičů a nalila si šálek kávy. Za malou chvíli se k nám přidal Artur, který dneska jde s Harrym na ten soud, a pak jsem se rozhodla vzít Harryho do Příčné ulice, protože si myslím, že věci do školy nemá nakoupené, a to má pozítří odjíždět. Vsadím klidně všechno své zlato na to, že Harry bude zproštěn vinny.

"Dobrá ráno," ozval se hlas mého Siriuse a já se s úsměvem podívala ke dveřím, kde stál a díval se mi hluboko do očí.

"Vidím, že mé místo zeje prázdnotou," oznámil ironicky Sirius a sedl si na Harryho místo, což mě nevím, proč rozesmálo. Takhle jsem se nesmála od… vlastně nikdy jsem se tak skvěle nebavila.

"Nevím, co ti přijde k smíchu, Elie." Sirius má dnes skvělé postřehy - to se musí nechat.

"Možná jsem konečně pochopila důvod svého žití, a i když je někde ve světě zlo, tak se najednou cítím, jako bych ho jediným mávnutím hůlky mohla zničit," řekla jsem a napila se své kávy. Chtěla jsem zase něco říct, ale ucítila jsem zašimrání na pravém rameni, kde jsem měla tetování. Nebylo to pálení, jako když jsem v blízkosti černé magie nebo cítím Voldemorta. Tohle šimralo. Sundala jsem si mikinu a poprosila Harryho, aby se podíval na to tetování.

"Co se děje?" zeptal se starostlivě Sirius.

"Začalo šimrat," odpověděla jsem a Harry udiveně zalapal po dechu.

"Ta růže… Není černá. Je zlatá jako tekuté zlato a i ty slova se přeměnily," řekla Harry najednou.

"Opravdu je zlatá, Harry?" zeptala jsem se užasle a on mi to potvrdil.

"Myslím, že je čas, abych vám něco řekla." A přitom jsem vstala a přešla do čela stolu. Mezitím se zde objevil i Remus s Dorou a stali se svědky té zlaté růže.

"Když jsem začala podrobně studovat své tetování, ta růže byla černá celá i ty kapky krve. Jak jsem začala překládat s profesorkou Thomasovou ty slova, našly jsme v nich poselství něco jako věštbu. Bylo tam napsáno něco ve smyslu, že až dovrším kouzelnické plnoletosti, budu muset ochránit svou vlastní krev před smrtí a sama bych měla zemřít, což jsem pochopila tak, že musím zachránit Harryho. V tu chvíli se moje tetování změnilo tak, že ty kapky krve zrudly, ale růže zůstala stále černá, ale stejně se proroctví o něco rozrostlo. Byla tam informace o zlaté růži, která by se měla zjevit ve chvíli, kdy budu nejšťastnější na světě a naleznu naději v lepší život. Jestli proroctví nelže, máme naději, jak zničit navěky Voldemorta," dořekla jsem a všichni mě užasle sledovali.

"Nám nestačí mít Harryho Pottera - my musíme mít ještě Beth Potterovou. Už mi to možná došlo… Třeba je ke zničení potřeba vaše společná síla. Všichni tři máte hůlku z fénixova pera, což je trochu problém, protože jak už jsme zjistili, Harryho hůlka se spojila s tou jeho. Nedovedu si představit, co by se dělo, kdyby se spojily všechny tři," promluvil Remus a já kývla.

"Merline, to je hodin! Měli bychom pomalu vyrazit, Harry," promluvil Artur a já se zarazila stejně jako Harry.

"Harry, nemůžu jít s tebou, ale budu stát při tobě a věřím, že to všechno dobře dopadne, a proto potom my dva společně vyrazíme do Příčné ulice ano? Hlavně se uklidni a zachovej chladnou hlavu, Harry, ať neřekneš nějakou pitomost, které bys pak mohl litovat," řekla jsem mu a on kývnul. Přešla jsem k němu a objala ho. Jenže on musel jít a já ho pustila, podívala jsem se na Siriuse, který mě povzbuzoval pohledem. Zkusila jsem se na něj usmát, ale spíše to byl nějaký úšklebek.

"Pojď do zahrady," promluvil Sirius a já kývla. Vydali jsme se na naše místečko a já si teprve teď všimla zahradní houpačky, která byla dost stará a otrhaná, ale pomocí pár kouzel jsem ji spravila do stavu, jakoby byla zase nová. Usmála jsem se na Siriuse a společně jsme šli k ní. Nejdříve si na ni lehl on a já si lehla vedle něj, ale polovinou těla jsem stejně ležela na něm, i když byla houpačka dost široká, abychom na ni leželi oba normálně a ještě měli pár centimetrů volných, ale já chtěla být, co nejblíže u něj.

Povídali jsme si o hodně věcech, ale většinu času jsme se stejně oddávali polibkům, které byli čím dál víc vášnivější. Nevím, kde bychom skončili, kdyby do zahrady nezavolala Molly, že se Harry s Arturem vrátili. V ten moment jsem vyrazila, jako neřízená střela dovnitř a slyšela tiché nadávky Siriuse, což mě docela pobavilo, ale zvážněla jsem, když jsem viděla Harryho, jak sleduje špičky svých bot.

"Harry, co se stalo?" zeptala jsem se vystrašeně, a to už jsem za sebou měla Siriuse, který mě objal kolem pasu.

"No víte… Já… Jsem nevinný, mám čistý štít jako doposud," odpověděl mi a mně spadl obrovský kámen ze srdce. Objala jsem svého brášku a zašeptala mu do ucha, že jsem mu říkala, že všechno dobře dopadne…

Po obědě jsme se vydali do Příčné ulice nakoupit věci Harrymu do školy, aby byl správně vybavený. Stavili jsme se i pro nějaké hábity, protože ty jeho byly z minulého roku dost zničené a pak jsme se vydali domů. Další den jsme prožili, dá se říct všichni dohromady. Sirius s Remusem nám říkali historky Pobertů a my se smáli ještě dlouho potom. Molly připravila skvělou večeři na rozloučenou, protože od zítřka tu bude opět panovat klid, protože všichni odjedou do Bradavic…

Ráno jsem se probudila díky své lásce, která mě vzbudila, protože byl čas. Vstala jsem z postele, došla ke skříni, vytáhla nějaké oblečení a zamířila do koupelny. Nejdříve jsem si oblékla bílé tílko, černé silonky, na to černou sukni na šněrování a koženou bundičku. Doplnila jsem to černými balerínami a byla jsem spokojená. Když jsem došla do jídelny, mrkla jsem na Doru, protože ona měla také sukni.

Vypila jsem šálek kávy a na snídani jsem si vzala lupínky s mlékem. Byla jsem už po snídani, když přišel Sirius s Moodym. Moody se netvářil nějak extra nadšeně, což se mi moc nelíbilo.

"Půjdu s vámi na nádraží jako Tichošlápek," oznámil nám a já na něj vyvalila oči. Je normální?!

"Řekni mi, že si děláš srandu, Siriusi. Může tě někdo poznat, a co uděláš potom? Nestojím o to, abys byl zavřený znovu v Azkabanu!" Je sice pravda, že jsem trochu křičela, ale ne moc, protože jsem nechtěla přilákat studenty, co se nahoře připravují na odjezd na nádraží.

"Elie, nic se nestane, a co by to byl život bez rizika," řekl klidně, což nebylo nic pro mě. Zvedla jsem se ze židle, prošla kolem něho a drcla do něj. Co mu je?! Nejdřív řekne, že už nechce nikdy vidět Azkaban ani z dálky, pak chce jít na nádraží s námi, což může být jeho ortel a ještě mi řekne, že by to nebyl život bez rizika. Nikdy bych neřekla, že to řeknu, ale on není normální! Povzdechla jsem si a stoupla si k oknu. Dívala jsem se, jak kapky deště tancují svůj tradiční tanec a snažila se nemyslet na to, co by se stalo, kdyby ho někdo odhalil… Nepřežila bych, kdyby ho odvezli zpátky do Azkabanu - to ať raději zavřou mě než jeho.

"Beth, má svou hlavu, vždyť to víš," řekla mi Molly a myslela si, že mě tím uklidní, ale bylo to spíše naopak. Vrazila jsem do jídelny jako stoletá voda a podívala se na klidně snídajícího Siriuse.

"Jestli se ti něco stane nebo tě někdo odhalí, tak věř, že se do Azkabanu nedostaneš, protože tě dřív zabiju, Siriusi Blacku, a mysli si, co chceš!" vykřikla jsem a ucítila slzu, jak mi stekla po tváři. Copak nechápe, že si nedokážu představit život bez něj?

"Elie," zašeptal, ale já odešla. Odešla jsem i z celého domu a Molly jsem řekla, že se setkáme až na nádraží. Bylo mi do breku a já se potřebovala uklidnit. Potřebovala jsem uklidnit své myšlenky, své emoce. Proč nechápe, že se o něj tak bojím? Proč jen má svou hlavu?

Zhroutila jsem se na schodech před domem. Neměla jsem sílu jít dál. Slzy mi tekly proudem a nešly zastavit. Mou hlavou mi přejel snad celý život. První den ve škole, první zápas ve famfrpálu, první vyvolání patrona, zjištění, že mám bratra a nakonec Sirius…

"Rone, okamžitě pojď dolů už je čas vyrazit!" vykřikla Molly a já s sebou trhla. Měla bych zmizet, aby mě neviděli tak jak jsem, ale neměla jsem sílu vstát…

Kráčeli jsme po nádraží pár metrů od sebe. Já šla s Moodym, Dorou a jednu chvíli i Siriusem v podobě Tichošlápka, ale ten potom zmizel v čekárně pro cestující. Moody hlídal u dveří a já se od toho distancovala. Šla jsem s ostatními k sloupu, který nás má dostat na nádraží devět a tři čtvrtě.

Měla jsem strach, ale nechtěla jsem být u toho, až ho někdo odhalí. Na to bych neměla žaludek a sama bych nejspíš vyslala nějakou ze zakázaných kleteb, abych ho ochránila.

"Proto s ním nemluvíš?" zeptal se najednou Harry, který se zjevil vedle mě.

"Harry, myslím, že ti došlo, že je to pro něj nebezpečné a bavit se s ním ani nehodlám," odpověděla jsem a rozběhla se proti sloupu, ve kterém jsem v momentě zmizela a objevila se na nádraží devět a tři čtvrtě. Hned se objevil i Harry a my došli za ostatními.

"Dávej prosím na sebe pozor, Harry. Kdykoliv mi napiš a já se ti budu, co nejdřív snažit odpovědět a kašli na ty, co ti nevěří. My ti věříme, a to je to hlavní, ano?" Harrymu se zaleskly oči a já ho silně objala. Jenže už musel jít… Zůstali jsme do doby, než odjel expres a všichni jsme se vydali do štábu. Artur s Molly se rozhodli vrátit do doupěte, Remus a Dora už taky odjeli, jen Dora se rozhodla jít dnes na nádraží. Jediný, kdo zůstane v domě, budu já, Sirius a Moody. A Moody si stejně hledí svého… Ten obrovský dům bude najednou tak prázdný, i když všichni slíbili, že stejně budou chodit na návštěvu…

6. kapitola a já se tlemím jako vůl... Nikdy jsem neřekla, že tohle bude jednoduchý vztah a mám pro něj nachystaných hodně překážek do osudného dne, o kterém určitě všichni víte... Ale nebudu vám kazit náladu, a proto raději už budu ticho... Teď je řada na vás a vaše názory... ;)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lukra Lukra | Web | 16. března 2013 v 20:29 | Reagovat

Poznáš ságu Hry o život? Chcel si si niekedy vyskúšať, aké je to žiť v Paneme, bojovať o prežitie a proti klamstvám vlády? Navštív našu stránku. S nami sa môžeš stať vyvoleným, žiť v chudobe, no aj v bohatstve. Panem vás potrebuje!
-----------------------------
Váš tím RPG-HungerGames Faith & Lukra :)

2 Jasmine16 Jasmine16 | 17. března 2013 v 19:11 | Reagovat

Úžasné... Moc se těším na další kapitolku PP nebo aspoň na VB :-)

3 Peggie Peggie | 22. března 2013 v 18:47 | Reagovat

krááááásáááááá!!!!! áááá honem další :-) A i VB!!! :-D

4 sissa sissa | 24. března 2013 v 15:35 | Reagovat

skvelá kapitola a prosím rýchlo ďalšiu prosím :-D  :-D  :-D

5 mariška15 mariška15 | 24. března 2013 v 16:36 | Reagovat

fantastická kapitola a pridávam sa k babám  rýchlo 7. kapitolu :D  :D  :D (a vysletnenie prečo som si prečítala až dneská kapitolu je také že som mala zaracha na PC) :D

6 kača29 kača29 | 26. března 2013 v 16:47 | Reagovat

skvěla kapitola prosím rychle další prosím :-D  :-D  :-D

7 Hanička Hanička | 30. března 2013 v 11:46 | Reagovat

Suprová kapitola! :) Prosím, rychle další :D

8 Kačíí Kačíí | Web | 31. března 2013 v 10:55 | Reagovat

Páni,.. :D suprový,.. těším se na další :D

9 sima10 sima10 | 31. března 2013 v 13:23 | Reagovat

fantastická kapitola rychle další prosím prosím :D  :-)

10 sissa sissa | 31. března 2013 v 18:58 | Reagovat

prosím už daj 7.kapitolu prosím prosím prosím :-D  :-D  :-D

11 Hanička Hanička | 4. dubna 2013 v 21:33 | Reagovat

Kdy bude další kapitola? :)

12 Kačíí Kačíí | Web | 7. dubna 2013 v 14:54 | Reagovat

Jo,.. kdy bude další?! :DD

13 Hanička Hanička | 11. května 2013 v 14:20 | Reagovat

Kdy přidáš další kapitolu? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2012~2013, ladyench.blog.cz - Zákaz kopírování!